Obědy a dezerty podle Břicháče Toma
Protože se pomalu blíží doba, kdy budu mít jídelníček napsaný na míru, začala jsem se hned po návratu z dovolené připravovat na zdravější stravování. Jedním z mých stravovacích problémů je to, že odbývám obědy. Zvlášt když mám spoustu práce (hlavně té psychické, jinou vlastně nemám), nechce se mi ještě navíc vymýšlet nebo hledat nějaké recepty, jít nakoupit suroviny, pak to dlouze vařit a nakonec umývat nádobí - no hrůza! Člověk tím ztratí minimálně 2 hodiny, které by mohl věnovat práci/studiu. A tak jsem se poslední dobou odbývala těstovinami s tuňákem v lepším případě, rybími prsty s brambory v horším případě. Anebo si skočila k Vietnamcům na čínu.
Je mi jasné, že s takovýmhle přístupem bych nezhubla ani náhodou, a tak jsem se rozhodla, že už teď se začnu překonávat a budu jídla plánovat a vařit si vždycky na dva dny. Až budu mít svůj jídelníček, budu to muset dělat stoprocentně, a čím dřív si na tenhle systém zvyknu, tím líp.
Recepty Břicháče Toma pro mě byly jasnou volbou hned z několika důvodů:
1) Jinou kuchařku doma nemá.
2) Jídla jsou "normální", žádná extra zdravá s netradičními surovinami.
3) Jídla jsou chutná.
4) Jídla jsou rychlá na přípravu.
Na pondělí a úterý jsem si uvařila Kuřecí kousky teriyaky se seznamem a rýží (kniha 1, strana 111). Recept jsem si mírně upravila a místo fazolek použila papriky. Na závěr jsem celou směs posypala čerstvým koriandrem. Bylo to žůžo labůžo.
Jako dezert (a svačinu) jsem připravila Čokoládový dortík s tvarohem (kniha 2, strana 162). Místo medu jsem použila čekankový sirup, do těsta jsem dala dvě lžíce, do krému pouze jednu, ale měla jsem dát dvě, protože to bylo opravdu málo sladké a při prvním ochutnání jsem měla dojem, že jím chleba s lučinou 😅
Na středu a čtvrtek jsem vařila Hovězí kousky na červené paprice a koriandru (kniha 2, strana 104). Navíc kromě papriky jsem tam dala i trochu mrkve, protože mrkev se mi k hovězímu prostě hodí. Maso jsem koupila hovězí zadní (alespoň myslím) a bylo tak hrozně žvejkavé, že to byla docela otrava to jíst 😅 Ale chuťově dobré. První den mi sice chuť worcesteru přišla moc výrazná a říkala jsem si, že tahle omáčka úplně není to pravé ořechové, ale druhý den, když jsem přidala trochu chilli papričky, worcesterová chuť ustoupila do pozadí a bylo to delikátní (až na to žvejkačkové maso).
Jako dezert jsem udělala Extra čokoládový řez (kniha 2, strana 186), protože můj milý Kobliha miluje všechno čokoládové. A musím říct, že je to teda extrémně čokoládové a hutné, že jsem měla co dělat, abych ten jeden kousek vůbec snědla. Použila jsem 81% čokoládu z Lidlu. Pro focení a druhou konzumaci jsem na řezy dala lžičku marmelády (bez cukru, doslazované koncentrovanou hroznovou šťávou) a pár plodů kustovnice.
V pátek jsem uvařila Kuřecí plátek s cibulovo-citronovou omáčkou (kniha 2, strana 122). Maso jsem nakrájela na kousíčky, protože to mám tak radši (jsem nekulturní člověk a nejradši jím jenom za pomoci vidličky), směs posypala lahůdkovým droždím (aby to nebylo tak kyselé) a ozdobila thajskou bazalkou (aby to bylo trochu barevné). Nebylo to vůbec špatné, ale chvíli mi tvalo, než jsem si zvykla a oblíbila tu kyselou chuť.
Kdybych měla tohle svoje týdenní snažení nějak shrnout, řekla bych, že hlavní jídla byla fajn, ty dezerty nic moc. Příští týden budu pokračovat v dalších receptech a doufám, že konečně narazím na nějaký dezert, který mi bude opravdu chutnat (ale ne zas tak moc, abych ho snědla polovinu na posezení).
***
Doufám, že vás článek trochu inspiroval k tomu, abyste se stejně jako já neodbývaly a uvařily si něco zdravého a chutného, případně i upekly.
Pokud máte knihy Břicháče Toma, budu ráda, když mi napíšete, jaké recepty u vás vedou (hlavně uvítám recept na nějaký opravdu dobrý dezert!). Pokud máte nějakou jinou kuchařku, podle které rády vaříte/pečete, budu ráda za doporučení.
***
Je mi jasné, že s takovýmhle přístupem bych nezhubla ani náhodou, a tak jsem se rozhodla, že už teď se začnu překonávat a budu jídla plánovat a vařit si vždycky na dva dny. Až budu mít svůj jídelníček, budu to muset dělat stoprocentně, a čím dřív si na tenhle systém zvyknu, tím líp.
Recepty Břicháče Toma pro mě byly jasnou volbou hned z několika důvodů:
1) Jinou kuchařku doma nemá.
2) Jídla jsou "normální", žádná extra zdravá s netradičními surovinami.
3) Jídla jsou chutná.
4) Jídla jsou rychlá na přípravu.
Na pondělí a úterý jsem si uvařila Kuřecí kousky teriyaky se seznamem a rýží (kniha 1, strana 111). Recept jsem si mírně upravila a místo fazolek použila papriky. Na závěr jsem celou směs posypala čerstvým koriandrem. Bylo to žůžo labůžo.
Jako dezert (a svačinu) jsem připravila Čokoládový dortík s tvarohem (kniha 2, strana 162). Místo medu jsem použila čekankový sirup, do těsta jsem dala dvě lžíce, do krému pouze jednu, ale měla jsem dát dvě, protože to bylo opravdu málo sladké a při prvním ochutnání jsem měla dojem, že jím chleba s lučinou 😅
Na středu a čtvrtek jsem vařila Hovězí kousky na červené paprice a koriandru (kniha 2, strana 104). Navíc kromě papriky jsem tam dala i trochu mrkve, protože mrkev se mi k hovězímu prostě hodí. Maso jsem koupila hovězí zadní (alespoň myslím) a bylo tak hrozně žvejkavé, že to byla docela otrava to jíst 😅 Ale chuťově dobré. První den mi sice chuť worcesteru přišla moc výrazná a říkala jsem si, že tahle omáčka úplně není to pravé ořechové, ale druhý den, když jsem přidala trochu chilli papričky, worcesterová chuť ustoupila do pozadí a bylo to delikátní (až na to žvejkačkové maso).
Jako dezert jsem udělala Extra čokoládový řez (kniha 2, strana 186), protože můj milý Kobliha miluje všechno čokoládové. A musím říct, že je to teda extrémně čokoládové a hutné, že jsem měla co dělat, abych ten jeden kousek vůbec snědla. Použila jsem 81% čokoládu z Lidlu. Pro focení a druhou konzumaci jsem na řezy dala lžičku marmelády (bez cukru, doslazované koncentrovanou hroznovou šťávou) a pár plodů kustovnice.
V pátek jsem uvařila Kuřecí plátek s cibulovo-citronovou omáčkou (kniha 2, strana 122). Maso jsem nakrájela na kousíčky, protože to mám tak radši (jsem nekulturní člověk a nejradši jím jenom za pomoci vidličky), směs posypala lahůdkovým droždím (aby to nebylo tak kyselé) a ozdobila thajskou bazalkou (aby to bylo trochu barevné). Nebylo to vůbec špatné, ale chvíli mi tvalo, než jsem si zvykla a oblíbila tu kyselou chuť.
Kdybych měla tohle svoje týdenní snažení nějak shrnout, řekla bych, že hlavní jídla byla fajn, ty dezerty nic moc. Příští týden budu pokračovat v dalších receptech a doufám, že konečně narazím na nějaký dezert, který mi bude opravdu chutnat (ale ne zas tak moc, abych ho snědla polovinu na posezení).
***
Doufám, že vás článek trochu inspiroval k tomu, abyste se stejně jako já neodbývaly a uvařily si něco zdravého a chutného, případně i upekly.
Pokud máte knihy Břicháče Toma, budu ráda, když mi napíšete, jaké recepty u vás vedou (hlavně uvítám recept na nějaký opravdu dobrý dezert!). Pokud máte nějakou jinou kuchařku, podle které rády vaříte/pečete, budu ráda za doporučení.
***
Komentáře
Okomentovat