Rady skoro třicítky dvacítkám
Asi to zní trochu paradoxně. Na jednu stranu skoro třicítka, co neví, co se životem, na druhou stranu skoro třicítka, co by rozdávala rady. Ale nenechte se mýlit! Ačkoli jsem v určitých ohledech docela zmatená a motám se v bludném kruhu, v jiných věcech mám docela jasno. Třeba co se týče péče o fyzické tělo (což ale neznamená, že všechnu teorii uvádím do praxe).
Co se týče fyzična, celé mládí jsem svou pozornost věnovala především postavě. Chtěla jsem být krásná, což pro mě znamenalo být v prvé řadě hubená. Absolutně jsem nechápala máminy poznámky o tom, jak mám krásnou pleť, husté obočí a krásné vlasy.
Pleť jsem brala jako něco, co má přece každý stejné, jen někdo holt trochu tmavší, někdo světlejší. Svoje obočí jsem považovala za příliš husté a hodně si ho vytrhávala. Vlasy byly buďto moc tmavé, anebo málo světlé (podle toho, na jaké vlasy jsem měla zrovna náladu), každopádně vždycky byly moc vlnité a potřebovaly narovnat žehličkou, aby dostaly alespoň nějaký tvar.
A tak jsem při té zběsilé honbě za dokonalou postavou, kterou jsem nikdy neměla, ale dvakrát jsem se alespoň vzdáleně přiblížila obecné představě o "normální postavě", opomíjela své další fyzické (ne)kvality.
Jenže jak to tak bývá, většinou si uvědomíme svoje "poklady", až když o ně přijdeme. A já si takhle najednou začala uvědomovat, že moje vlasy jsou úplně na odpis. Kvůli neustálému barvení, žehlení, nezdravé stravě a lékům mi prořídly, zeslábly, začaly se mastit. Vypadaly prostě hrozně a já se bála, že se už nikdy neuzdraví.
Trvalo to pár měsíců, řekla bych, že možná i rok, ale díky zdravější stravě a omezení chemie mám vlasy zase jako ve čtrnácti - husté, silné, vlnité, hnědé. A neměnila bych. Bohužel ne každý má takové štěstí (a dobré genetické dispozice) a vlasy se mu podaří zregenerovat.
Takže rada číslo 1: tělo máte jenom jedno a cokoli na něj nebo do něj budete dávat, jakkoli s ním budete zacházet a nakládat, se může v budoucnu projevit, někdy i nevratně. Takže zvažujte, jestli vám nějaké nepřirozené zkrášlování za to riziko stojí.
S tím souvisí i druhá věc, a to je celková péče o sebe. Já si třeba před nedávnem začala všímat očních vrásek u svých vrstevnic a docela mě to vyděsilo. Vrásky? To je přece první příznak stáří (anebo druhý, pokud první je občasné nalezení bílého vlasu či chlupu). Od té doby jsem se začala pozorovat. Taky je už mám, nebo ještě ne? Pro jistotu jsem si koupila arganový olej, který si ráno a večer nanáším na celý obličej včetně očního okolí a věřím, že díky tomu jsem si nástup očních vrásek oddálila alespoň na tu třicítku.
Taky se skoro nemaluju a pokaždé si čistím obličej. Používám jenom přírodní kosmetiku. Snažím se pít hodně čisté vody a čaje. Jíst zeleninu a ovoce. Nepřecpávat se masem, vyvarovat se nezdravých éček, moc nesolit (a když, tak jedině himalájskou solí, protože ta teď frčí). Nekouřím, alkohol piju jenom výjimečně. Sladké věci miluju, takže tam pořád ujíždím, ale nikdo není dokonalý.
Vím, že bych měla víc sportovat. Pardon. Že bych měla sportovat. Protože zatím nesportuju vůbec. Ale alespoň chodím. Snažím se chodit hodně, když už nic jiného nedělám. Taky bych měla posilovat a cvičit na záda, která mě často bolí, ale k tomu taky nemám moc vůli.
Takže rada číslo 2: pečujte o svoje tělo, protože máte jenom jedno.
Rada číslo 3 bude duchovnějšího rázu, a to udržujte rovnováhu mezi vašimi oblastmi zájmu.
To v praxi znamená, že i když budete makat na své kariéře a partnerském vztahu, nevykašlete se na své přátele (což jsem udělala já a nepřestanu toho litovat). Nevěřte tomu, že když dáte něčemu 100 % svého času a energie, tak že budete spokojení. Možná chvíli, ale pak zjistíte, že vám v jiných oblastech ujel vlak, který už nemáte šanci dohnat. To se týká i jiných sfér a různých kombinací. Zkuste svou pozornost soustředit do více oblastí, protože pokud se vám nebude dařit v jedné, můžete najít útěchu v té další.
Zkuste si udělat analýzu vlastních oblastí zájmu: http://www.pronaladu.cz/nejkratsi-test-kolo-zivota/
Rada číslo 4: jestli se něčemu chcete věnovat, tak s tím začněte! Protože pokud to budete neustále odkládat, je možné že se k tomu nikdy nedostanete.
Chcete začít hrát na hudební nástroj? Tak s tím neotálejte. Nikdy nebude vhodnější chvíle než právě teď, kdy po tom toužíte. Navíc čím je člověk starší, tím se hůř učí. Jasně že třicet let není žádné stáří, ale i tak máme v mladším věku lepší podmínky pro to, abychom začli s něčím novým.
Třeba takové jazyky! Využijte toho, že se na univerzitě můžete učit zadarmo, při práci na to nebudete mít tolik času a navíc za to budete muset platit. Chcete do ciziny? Vycestujte na Erasmus! Já blbka tak dlouho otálela, až jsem si našla přítele, založila společnou domácnost a vycestování by v tuhle chvíli bylo komplikací (hlavně finanční).
Máte svoje sny? Plňte si je! Možná, že až potkáte životního partnera, všechny vaše sny se zkoncentrují jen do jediného snu - být s ním. A to vás může na vaší cestě zastavit. Je to smutné, ale je to tak. Možná je to dáno geneticky, že jakmile samička potká samečka vhodného k založení rodiny, zahodí všechny své dosavadní myšlenky na seberealizaci a začne se zaměřovat jen na myšlenku jedinou - vytvořit hnízdečko lásky.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V tuhle chvíli je seznam mých rad kompletní, žádná další mě nenapadá. Možná brzy přibudou rady další, třeba i vás něco napadne, pište do komentářů :-)
Co se týče fyzična, celé mládí jsem svou pozornost věnovala především postavě. Chtěla jsem být krásná, což pro mě znamenalo být v prvé řadě hubená. Absolutně jsem nechápala máminy poznámky o tom, jak mám krásnou pleť, husté obočí a krásné vlasy.
Pleť jsem brala jako něco, co má přece každý stejné, jen někdo holt trochu tmavší, někdo světlejší. Svoje obočí jsem považovala za příliš husté a hodně si ho vytrhávala. Vlasy byly buďto moc tmavé, anebo málo světlé (podle toho, na jaké vlasy jsem měla zrovna náladu), každopádně vždycky byly moc vlnité a potřebovaly narovnat žehličkou, aby dostaly alespoň nějaký tvar.
A tak jsem při té zběsilé honbě za dokonalou postavou, kterou jsem nikdy neměla, ale dvakrát jsem se alespoň vzdáleně přiblížila obecné představě o "normální postavě", opomíjela své další fyzické (ne)kvality.
Jenže jak to tak bývá, většinou si uvědomíme svoje "poklady", až když o ně přijdeme. A já si takhle najednou začala uvědomovat, že moje vlasy jsou úplně na odpis. Kvůli neustálému barvení, žehlení, nezdravé stravě a lékům mi prořídly, zeslábly, začaly se mastit. Vypadaly prostě hrozně a já se bála, že se už nikdy neuzdraví.
Trvalo to pár měsíců, řekla bych, že možná i rok, ale díky zdravější stravě a omezení chemie mám vlasy zase jako ve čtrnácti - husté, silné, vlnité, hnědé. A neměnila bych. Bohužel ne každý má takové štěstí (a dobré genetické dispozice) a vlasy se mu podaří zregenerovat.
Takže rada číslo 1: tělo máte jenom jedno a cokoli na něj nebo do něj budete dávat, jakkoli s ním budete zacházet a nakládat, se může v budoucnu projevit, někdy i nevratně. Takže zvažujte, jestli vám nějaké nepřirozené zkrášlování za to riziko stojí.
S tím souvisí i druhá věc, a to je celková péče o sebe. Já si třeba před nedávnem začala všímat očních vrásek u svých vrstevnic a docela mě to vyděsilo. Vrásky? To je přece první příznak stáří (anebo druhý, pokud první je občasné nalezení bílého vlasu či chlupu). Od té doby jsem se začala pozorovat. Taky je už mám, nebo ještě ne? Pro jistotu jsem si koupila arganový olej, který si ráno a večer nanáším na celý obličej včetně očního okolí a věřím, že díky tomu jsem si nástup očních vrásek oddálila alespoň na tu třicítku.
Taky se skoro nemaluju a pokaždé si čistím obličej. Používám jenom přírodní kosmetiku. Snažím se pít hodně čisté vody a čaje. Jíst zeleninu a ovoce. Nepřecpávat se masem, vyvarovat se nezdravých éček, moc nesolit (a když, tak jedině himalájskou solí, protože ta teď frčí). Nekouřím, alkohol piju jenom výjimečně. Sladké věci miluju, takže tam pořád ujíždím, ale nikdo není dokonalý.
Vím, že bych měla víc sportovat. Pardon. Že bych měla sportovat. Protože zatím nesportuju vůbec. Ale alespoň chodím. Snažím se chodit hodně, když už nic jiného nedělám. Taky bych měla posilovat a cvičit na záda, která mě často bolí, ale k tomu taky nemám moc vůli.
Takže rada číslo 2: pečujte o svoje tělo, protože máte jenom jedno.
Rada číslo 3 bude duchovnějšího rázu, a to udržujte rovnováhu mezi vašimi oblastmi zájmu.
To v praxi znamená, že i když budete makat na své kariéře a partnerském vztahu, nevykašlete se na své přátele (což jsem udělala já a nepřestanu toho litovat). Nevěřte tomu, že když dáte něčemu 100 % svého času a energie, tak že budete spokojení. Možná chvíli, ale pak zjistíte, že vám v jiných oblastech ujel vlak, který už nemáte šanci dohnat. To se týká i jiných sfér a různých kombinací. Zkuste svou pozornost soustředit do více oblastí, protože pokud se vám nebude dařit v jedné, můžete najít útěchu v té další.
 | ||||
Rada číslo 4: jestli se něčemu chcete věnovat, tak s tím začněte! Protože pokud to budete neustále odkládat, je možné že se k tomu nikdy nedostanete.
Chcete začít hrát na hudební nástroj? Tak s tím neotálejte. Nikdy nebude vhodnější chvíle než právě teď, kdy po tom toužíte. Navíc čím je člověk starší, tím se hůř učí. Jasně že třicet let není žádné stáří, ale i tak máme v mladším věku lepší podmínky pro to, abychom začli s něčím novým.
Třeba takové jazyky! Využijte toho, že se na univerzitě můžete učit zadarmo, při práci na to nebudete mít tolik času a navíc za to budete muset platit. Chcete do ciziny? Vycestujte na Erasmus! Já blbka tak dlouho otálela, až jsem si našla přítele, založila společnou domácnost a vycestování by v tuhle chvíli bylo komplikací (hlavně finanční).
Máte svoje sny? Plňte si je! Možná, že až potkáte životního partnera, všechny vaše sny se zkoncentrují jen do jediného snu - být s ním. A to vás může na vaší cestě zastavit. Je to smutné, ale je to tak. Možná je to dáno geneticky, že jakmile samička potká samečka vhodného k založení rodiny, zahodí všechny své dosavadní myšlenky na seberealizaci a začne se zaměřovat jen na myšlenku jedinou - vytvořit hnízdečko lásky.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V tuhle chvíli je seznam mých rad kompletní, žádná další mě nenapadá. Možná brzy přibudou rady další, třeba i vás něco napadne, pište do komentářů :-)
Komentáře
Okomentovat