Nejlepší parťačka na orgie? Jednoznačně Kozolíza! - Část 1 (gympl)
Jakmile jsem napsala článek o orgiích v kempu Hejtman-jih, hned mi bylo jasné, že to není první ani poslední článek, který bude mít v názvu slovo "orgie". Ale zatímco v předchozím článku je slovo "orgie" skutečně hodně nadsazené a slouží spíš k nalákání publika, v tomto článku je toto slovo použito beze vší nadsázky. Takže slabší a moralistické povahy prosím nečíst.
Když jsem se své kamarádce XY svěřila, že bych o našich společných zážitcích chtěla napsat článek, poprosila jsem ji, aby si zvolila pseudonym. Z jejích tří návrhů se mi nejvíce zamlouvala Kozolíza, a tak je to tedy Kozolíza. Sláva jí!
Kozolízu jsem poznala v prváku na gymplu. První den školy jsem se ohákla jako největší drsňačka a doufala, že se u nových spolužáků dobře zapíšu. Nahodila jsem imidž a fejs "bad girl", aby nikdo nepoznal, že jsem byla na základce zakřiknutá šikanovaná socka. A vážně to po celé čtyři roky nikdo nepoznal 😅
Ještě dneska si přesně pamatuju, co jsem měla tehdy na sobě - černé kapsáče, černo-červené skejťácké boty, tyrkysové tričko s tříčtvrtečním rukávem a nějakým číslem na prsou, pyramidkový pásek, na jedné ruce pyramidkový stahovák a na druhé namotaný takový ten psí řetězový obojek.
Kozolízu jsem si vyhlídla před první hodinou, stála u školní zdi a měla zelenou mikinu Brazil, vypadala jako slušná hodná holka, možná trochu zakřiknutá, a právě proto jsem si ji vybrala. Předpokládala jsem, že taková moje maskování nemá šanci prokouknout.
Jenže jsem se trochu přepočítala a nedošlo mi, že i ona se může maskovat. Kozolíza totiž nebyla žádná nudná slušňačka, ale rovnocenný parťák pro ujetosti všeho druhu. Takže nakonec to dopadlo tak, že jsme se sešly dvě hrozně podobné holky, v jádru trochu zakomplexované a zakřiknuté, se sklonem k tragičnosti a sebepoškozování, ale navenek veselé a hravé, nezkazící žádnou legraci a se sklonem k alkoholismu a "děvkovství" 😅
Těžko říct, kdy naše orgie začaly, možná jednou v sobotu ráno, když mi Kozolíza volala a vyprávěla, jak se bojí, že dostane přes hubu, protože se předchozí večer na jedné školní akci "vykousla" s naším zadaným spolužákem - říkejme mu třeba Skej'ták. Byla jsem oslněná zjištěním, čeho je takhle zdánlivě "hodná" holka schopná a řekla jsem jí, že příště jdu na školní pařbu s ní.
Jak jsem řekla, tak jsem taky udělala, a vzala jsem s sebou dokonce i svoji sousedku, které budu říkat Veverka, a svého kamaráda z dětství, který byl odjakživa spíše kamarádkou.
Seděly jsme s klukama ze třídy v jednom pajzlu (ale bylo to jediné místo, kde nám jako nezletilým nalili) a my tři holky do sebe klopily jednu "píč" vodku za druhou. Večer se nevyvíjel podle našich plánů, protože všichni "naši kluci" s sebou měli svoje přítelkyně, tak jsme se chtěly alespoň řádně upravit alkoholem.
V jednu chvíli, jako napovel se všechny přítelkyně zvedly, rozloučily a my tři nezadané holky zůstaly s klukama samy. Pokud si dobře pamatuju, naši spolužáci byli tři - Skejťák, Diskant a Rákoska. A pak jeden něčí kamarád, kterému jsme s Kozolízou už tehdy říkali Hegešák, protože nás fakt netankoval.
Je to už víc jak deset let, takže si bohužel nepamatuju detaily, jen to, že najednou se to tak nějak semlelo a my tři holky se v té hospodě začaly s těma našima třema spolužákama líbat. Vždycky jsme se líbaly s jedním a pak se posunuly k druhému. Pak zase k třetímu a pak zase k prvnímu. Prostě totální orgie.
Hegešák byl plonkovej, a tak se dožadoval pozornosti: "Pošlete mi sem taky nějakou holku." "Hele, vyměnim holku za cigáro." V jednu chvíli mě k sobě strhnul a snažil se mě políbit, já se od něj odtáhla a křikla na něj: "Nech mě bejt, já nejsem žádná děvka!" A můj kamarád z dětství, který byl vždycky spíš kamarádka pronesl nezúčastněně: "Jedním už to nezachráníš." A já se smála, protože to byla pravda! Byla jsem děvka a náramně jsem si to užívala! Ale to neznamenalo, že jsem si nemohla vybírat.
Jenže pak jsem se v té hospodě seznámila s jakýmsi Jardou, kterému jeho kámoši říkali Bobika (a mně trvalo asi týden, než jsem na vlastní kůži zjistila proč - ne, nemá to co dočinění s vyměšováním, ale s jednou televizní reklamou), a už jsem z těch hromadných orgií vypadla a věnovala se jen Bobikovi. Věčná škoda, protože s ním to byla ztráta času. Ale možná až napíšu článek o nejdivnějších "randevous", tak se alespoň trochu pobavíte.
Víkend uběhl jako voda a v týdnu už o orgiích nikdo nevěděl. Co se stalo v Soudku, zůstalo v Soudku. Jen jednou před fyzikou si kluci pouštěli na mobilu moji líbačku s Kozolízou. Na oko jsem se styděla, ale byla jsem na sebe pyšná, jak jsem odvázaná - já, kdysi zakřiknutá chudinka.
Bohužel už si nepamatuju, jestli s klukama proběhly nějaký další líbačky, rozhodně teda ne v takovémhle měřítku, to byl skutečný unikát. Ale zato si dobře pamatuju, jak Rákoska jednou v hospodě vyhecoval Kozolízu, aby mu sáhla do trenek, což opravdu udělala, za to si u ode mě vysloužila neskutečný obdiv (já byla dosti voražená, co se týkalo líbání, ale když šlo o něco víc, pořád jsem byla hrozná stydlivka).
O Kozolíze bych toho mohla napsat ještě spoustu, ale cítím, že už tak je článek dlouhý až až, takže v dalším pokračování s Kozolízou se můžete těšit na to, jak jsme byly na horách a randily se dvěma "dojčlanďáky", proč jsme nosily náramek na noze, a co to mělo znamenat, proč jsme si říkaly "sestry" a proč jsme jimi opravdu byly, a hlavně jak jsme to po střední rozjížděly ve Zlatém Stromu a nabalovaly cizince.
Kozolíze zdar!
Nazdar!
Když jsem se své kamarádce XY svěřila, že bych o našich společných zážitcích chtěla napsat článek, poprosila jsem ji, aby si zvolila pseudonym. Z jejích tří návrhů se mi nejvíce zamlouvala Kozolíza, a tak je to tedy Kozolíza. Sláva jí!
Kozolízu jsem poznala v prváku na gymplu. První den školy jsem se ohákla jako největší drsňačka a doufala, že se u nových spolužáků dobře zapíšu. Nahodila jsem imidž a fejs "bad girl", aby nikdo nepoznal, že jsem byla na základce zakřiknutá šikanovaná socka. A vážně to po celé čtyři roky nikdo nepoznal 😅
Ještě dneska si přesně pamatuju, co jsem měla tehdy na sobě - černé kapsáče, černo-červené skejťácké boty, tyrkysové tričko s tříčtvrtečním rukávem a nějakým číslem na prsou, pyramidkový pásek, na jedné ruce pyramidkový stahovák a na druhé namotaný takový ten psí řetězový obojek.
Kozolízu jsem si vyhlídla před první hodinou, stála u školní zdi a měla zelenou mikinu Brazil, vypadala jako slušná hodná holka, možná trochu zakřiknutá, a právě proto jsem si ji vybrala. Předpokládala jsem, že taková moje maskování nemá šanci prokouknout.
Jenže jsem se trochu přepočítala a nedošlo mi, že i ona se může maskovat. Kozolíza totiž nebyla žádná nudná slušňačka, ale rovnocenný parťák pro ujetosti všeho druhu. Takže nakonec to dopadlo tak, že jsme se sešly dvě hrozně podobné holky, v jádru trochu zakomplexované a zakřiknuté, se sklonem k tragičnosti a sebepoškozování, ale navenek veselé a hravé, nezkazící žádnou legraci a se sklonem k alkoholismu a "děvkovství" 😅
Těžko říct, kdy naše orgie začaly, možná jednou v sobotu ráno, když mi Kozolíza volala a vyprávěla, jak se bojí, že dostane přes hubu, protože se předchozí večer na jedné školní akci "vykousla" s naším zadaným spolužákem - říkejme mu třeba Skej'ták. Byla jsem oslněná zjištěním, čeho je takhle zdánlivě "hodná" holka schopná a řekla jsem jí, že příště jdu na školní pařbu s ní.
Jak jsem řekla, tak jsem taky udělala, a vzala jsem s sebou dokonce i svoji sousedku, které budu říkat Veverka, a svého kamaráda z dětství, který byl odjakživa spíše kamarádkou.
Seděly jsme s klukama ze třídy v jednom pajzlu (ale bylo to jediné místo, kde nám jako nezletilým nalili) a my tři holky do sebe klopily jednu "píč" vodku za druhou. Večer se nevyvíjel podle našich plánů, protože všichni "naši kluci" s sebou měli svoje přítelkyně, tak jsme se chtěly alespoň řádně upravit alkoholem.
V jednu chvíli, jako napovel se všechny přítelkyně zvedly, rozloučily a my tři nezadané holky zůstaly s klukama samy. Pokud si dobře pamatuju, naši spolužáci byli tři - Skejťák, Diskant a Rákoska. A pak jeden něčí kamarád, kterému jsme s Kozolízou už tehdy říkali Hegešák, protože nás fakt netankoval.
Je to už víc jak deset let, takže si bohužel nepamatuju detaily, jen to, že najednou se to tak nějak semlelo a my tři holky se v té hospodě začaly s těma našima třema spolužákama líbat. Vždycky jsme se líbaly s jedním a pak se posunuly k druhému. Pak zase k třetímu a pak zase k prvnímu. Prostě totální orgie.
Hegešák byl plonkovej, a tak se dožadoval pozornosti: "Pošlete mi sem taky nějakou holku." "Hele, vyměnim holku za cigáro." V jednu chvíli mě k sobě strhnul a snažil se mě políbit, já se od něj odtáhla a křikla na něj: "Nech mě bejt, já nejsem žádná děvka!" A můj kamarád z dětství, který byl vždycky spíš kamarádka pronesl nezúčastněně: "Jedním už to nezachráníš." A já se smála, protože to byla pravda! Byla jsem děvka a náramně jsem si to užívala! Ale to neznamenalo, že jsem si nemohla vybírat.
Jenže pak jsem se v té hospodě seznámila s jakýmsi Jardou, kterému jeho kámoši říkali Bobika (a mně trvalo asi týden, než jsem na vlastní kůži zjistila proč - ne, nemá to co dočinění s vyměšováním, ale s jednou televizní reklamou), a už jsem z těch hromadných orgií vypadla a věnovala se jen Bobikovi. Věčná škoda, protože s ním to byla ztráta času. Ale možná až napíšu článek o nejdivnějších "randevous", tak se alespoň trochu pobavíte.
Víkend uběhl jako voda a v týdnu už o orgiích nikdo nevěděl. Co se stalo v Soudku, zůstalo v Soudku. Jen jednou před fyzikou si kluci pouštěli na mobilu moji líbačku s Kozolízou. Na oko jsem se styděla, ale byla jsem na sebe pyšná, jak jsem odvázaná - já, kdysi zakřiknutá chudinka.
Bohužel už si nepamatuju, jestli s klukama proběhly nějaký další líbačky, rozhodně teda ne v takovémhle měřítku, to byl skutečný unikát. Ale zato si dobře pamatuju, jak Rákoska jednou v hospodě vyhecoval Kozolízu, aby mu sáhla do trenek, což opravdu udělala, za to si u ode mě vysloužila neskutečný obdiv (já byla dosti voražená, co se týkalo líbání, ale když šlo o něco víc, pořád jsem byla hrozná stydlivka).
O Kozolíze bych toho mohla napsat ještě spoustu, ale cítím, že už tak je článek dlouhý až až, takže v dalším pokračování s Kozolízou se můžete těšit na to, jak jsme byly na horách a randily se dvěma "dojčlanďáky", proč jsme nosily náramek na noze, a co to mělo znamenat, proč jsme si říkaly "sestry" a proč jsme jimi opravdu byly, a hlavně jak jsme to po střední rozjížděly ve Zlatém Stromu a nabalovaly cizince.
Kozolíze zdar!
Nazdar!
