Dva týdny jídelníčku = dvě kila dole
Je úterý 10. října 2017 a dnes je to přesně dva týdny, co se stravuji podle redukčního jídelníčku sestaveného Andreou z nutriční poradny Ne hladu. Jak už vyplývá z nadpisu, jsem o dvě kila lehčí! Dnes mi váha ukázala 86,7 kilo, což je pro mě naprosto krásné číslo vzhledem k tomu, že v poslední době jsem na váze vídala nejčastěji číslo 88,8. Pokud to takhle půjde dál, za dalších 14 dní bych se mohla dostat na svou první metu - 85 kilo. A do konce listopadu bych mohla vážit pod 80. Pak to asi půjde pomaleji, ale věřím, že k těm cílovým 70 kilům se jednou taky dopracuji ☺
Víte, co je úplně nejlepší? Že pokaždé, když si ráno stoupnu na váhu, tak je tam míň, než tam bylo předešlý den. Tohle jsem až dosud nepoznala. Vždycky jsem se snažila jíst zdravěji, víc sportovat, ale váha si ukazovala, co chtěla. Jednou tak, podruhé tak. Teď je to poprvé, co se na váze pokaždé ukáže míň, než očekávám, což mě motivuje k tomu, abych pokračovala ve stejném rytmu.
Mám hlad?
Pokud jste četli můj předchozí článek, ve kterém popisuji své první dny s jídelníčkem, víte, že jsem si stěžovala na častý pocit hladu a únavy. Naštěstí můžu říct, že už hlad nepociťuju a unavená nebývám. Bylo to způsobeno pravděpodobně tím, že jsem dopoledne měla víc pohybové aktivity, měla malou dopolední svačinu a obědvala později (po 13:00). Teď se snažím volit sytější svačiny a obědvám lehce po dvanácté, takže mě únava nemá kdy zastihnout.
A co chutě?
Když jsem do předchozího článku dávala fotku svého nákupu potravin, které mám povolené, byla jsem čtenáři upozorněna na to, že ochucený skyr je plný sacharidů, a tudíž bych ho při redukci neměla jíst. Já ho však v jídelníčku mám povolený, stejně jako třeba palačinky s marmeládou (třemi vrchovatými lžičkami!), musli tyčinku v medu nebo proteinovou tyčinku.
Přesně tyhle potraviny pro mě představují takové malé povolené hříšky, které si párkrát do týdne dopřeju. Za těch čtrnáct dní jsem měla asi 2-3 ochucené skyry, 2x palačinky s marmeládou a 1 proteinovou tyčinku. Když mi někdo řekne: "Když si vezmu teď ten dort, nebudu ti dělat chutě?" A já odpovídám, že nebude, fakt ne. Když mám chuť na něco sladkého (a ne na ovoce), dám si něco z výše zmíněných hříšků a jsem spokojená. A druhý den už jím tradičně.
Sport?
Ehm... takže jak bych začala? Asi tak, že cíleně nesportuji. Měla jsem to v plánu, ale lenost je prostě silnější. Snažím se ale aspoň co nejvíc chodit (po rovině, do kopce, do schodů, pomalu, rychle), takže pohyb jako takový mi nechybí (většinou). Pokud se mi váha zastaví, nebo půjde dolů pomalu, vím, že mám schovanou tajnou zbraň a pak ji asi použiju, ale zatím se mi prostě nechce a nemám pocit, že by to bylo potřeba.
Trávení...
Kdo mě zná víc, než jen z hubnoucích článků, ví, že mým dlouhodobým problémem jsou střevní potíže spojené se stresem (většinou mě chytá průjem, když jdu někam mezi lidi). V téhle oblasti nastala velká změna, i když zatím ne úplně 100 % pozitivní. Zvýšením příjmu zeleniny (a tudíž vlákniny) se moje průjmy omezily, což je hrozně super! Jenže negativní je, že mě posledních pár dnů trápí opačný problém - ne, že bych měla vyloženě zácpu, ale něco na ten způsob.
Asi bude chvíli trvat, než se tyhle problémy upraví a já vychytám správné množství zeleniny, které bude mému trávení vyhovovat. Zatím to vypadá, že mnou obávané mléčné výrobky mi nijak zle nedělají, ale je to ve fázi testování.
Problémy, nevýhody a možná úskalí doporučeného jídelníčku
Když bych měla říct, na jaké největší problémy jsem při stravování se podle jídelníčku narazila, tak to jsou následující:
1) čas a energie - vymýšlení jídel, nakupování surovin, vážení, vaření, mytí nádobí - věřím, že se tyhle úkony časem zautomatizují, a že nakonec nezaberou tolik času a energie, ale než si na to člověk zvykne, tak to nějaký čas prostě zabere. Já mám štěstí, že v tuhle chvíli pracuju "venku" jen dopoledne a odpoledne už pracuju z domova, takže mám celkem dost volného času. Ale věřím, že pro někoho, kdo pracuje klasickou osmihodinovou směnu, nebo třeba dělá dvanáctky, tak pro něj to bude složitější.
2) jídlo "venku" - ne vždycky člověk může jíst to, co si sám uvařil nebo alespoň zvážil. I já jsem za těch 14 dní byla dvakrát na návštěvě a jedla, co mi hostitelé přichystali. Naštěstí byli hostitelé tak ochotní, že jídlo přizpůsobili mému stravovacímu režimu a nepostavili přede mě svíčkovou, ale nějaké maso se zeleninou a přílohou, ze kterého jsem nemusela mít výčitky (i když jsem si asi vzala větší porci než doma).
3) vaření pro víc lidí - odvážit si suroviny pro jednu osobu a uvařit z nich jídlo je bez problémů. Horší to je, když vaříte pro víc lidí, to by se z toho vážení a oddělování člověk zbláznil. Ale to se časem podá. Už teď mám docela dobrý odhad na to, kolik plátků šunky je 30 gramů a kolik mandlí je 10 gramů apod.
Výhody doporučeného jídelníčku
1) systematicky směřujete ke svému štíhlejšímu a zdravějšímu já
2) sice za některé potraviny utratíte víc než dřív (u mě třeba zelenina a mléčné výrobky), ale za jiné podstatně méně (u mě maso, šunka, pečivo, ovoce)
3) rozmanitost, pestrost a bohatost (nikdy dřív jsem nejedla tak pestře jako teď, a navíc jsem objevila spoustu potravin, které jsem dřív obcházela)
4) tříbení chutí (nikdy by mě nenapadlo, že si někdy budu tak moc pochutnávat na sýru cottage s knackenbroty a okurkou)
5) pocit pravidlenosti a řádu
***
V dalším článku bych vám ráda ukázala, jak vypadá takový můj běžný den, co se stravování týče. Pokud by vás zajímalo něco dalšího, k čemu jsem se zatím nevyjádřila, ptejte se!
Víte, co je úplně nejlepší? Že pokaždé, když si ráno stoupnu na váhu, tak je tam míň, než tam bylo předešlý den. Tohle jsem až dosud nepoznala. Vždycky jsem se snažila jíst zdravěji, víc sportovat, ale váha si ukazovala, co chtěla. Jednou tak, podruhé tak. Teď je to poprvé, co se na váze pokaždé ukáže míň, než očekávám, což mě motivuje k tomu, abych pokračovala ve stejném rytmu.
Mám hlad?
Pokud jste četli můj předchozí článek, ve kterém popisuji své první dny s jídelníčkem, víte, že jsem si stěžovala na častý pocit hladu a únavy. Naštěstí můžu říct, že už hlad nepociťuju a unavená nebývám. Bylo to způsobeno pravděpodobně tím, že jsem dopoledne měla víc pohybové aktivity, měla malou dopolední svačinu a obědvala později (po 13:00). Teď se snažím volit sytější svačiny a obědvám lehce po dvanácté, takže mě únava nemá kdy zastihnout.
A co chutě?
Když jsem do předchozího článku dávala fotku svého nákupu potravin, které mám povolené, byla jsem čtenáři upozorněna na to, že ochucený skyr je plný sacharidů, a tudíž bych ho při redukci neměla jíst. Já ho však v jídelníčku mám povolený, stejně jako třeba palačinky s marmeládou (třemi vrchovatými lžičkami!), musli tyčinku v medu nebo proteinovou tyčinku.
Přesně tyhle potraviny pro mě představují takové malé povolené hříšky, které si párkrát do týdne dopřeju. Za těch čtrnáct dní jsem měla asi 2-3 ochucené skyry, 2x palačinky s marmeládou a 1 proteinovou tyčinku. Když mi někdo řekne: "Když si vezmu teď ten dort, nebudu ti dělat chutě?" A já odpovídám, že nebude, fakt ne. Když mám chuť na něco sladkého (a ne na ovoce), dám si něco z výše zmíněných hříšků a jsem spokojená. A druhý den už jím tradičně.
Sport?
Ehm... takže jak bych začala? Asi tak, že cíleně nesportuji. Měla jsem to v plánu, ale lenost je prostě silnější. Snažím se ale aspoň co nejvíc chodit (po rovině, do kopce, do schodů, pomalu, rychle), takže pohyb jako takový mi nechybí (většinou). Pokud se mi váha zastaví, nebo půjde dolů pomalu, vím, že mám schovanou tajnou zbraň a pak ji asi použiju, ale zatím se mi prostě nechce a nemám pocit, že by to bylo potřeba.
Trávení...
Kdo mě zná víc, než jen z hubnoucích článků, ví, že mým dlouhodobým problémem jsou střevní potíže spojené se stresem (většinou mě chytá průjem, když jdu někam mezi lidi). V téhle oblasti nastala velká změna, i když zatím ne úplně 100 % pozitivní. Zvýšením příjmu zeleniny (a tudíž vlákniny) se moje průjmy omezily, což je hrozně super! Jenže negativní je, že mě posledních pár dnů trápí opačný problém - ne, že bych měla vyloženě zácpu, ale něco na ten způsob.
Asi bude chvíli trvat, než se tyhle problémy upraví a já vychytám správné množství zeleniny, které bude mému trávení vyhovovat. Zatím to vypadá, že mnou obávané mléčné výrobky mi nijak zle nedělají, ale je to ve fázi testování.
Problémy, nevýhody a možná úskalí doporučeného jídelníčku
Když bych měla říct, na jaké největší problémy jsem při stravování se podle jídelníčku narazila, tak to jsou následující:
1) čas a energie - vymýšlení jídel, nakupování surovin, vážení, vaření, mytí nádobí - věřím, že se tyhle úkony časem zautomatizují, a že nakonec nezaberou tolik času a energie, ale než si na to člověk zvykne, tak to nějaký čas prostě zabere. Já mám štěstí, že v tuhle chvíli pracuju "venku" jen dopoledne a odpoledne už pracuju z domova, takže mám celkem dost volného času. Ale věřím, že pro někoho, kdo pracuje klasickou osmihodinovou směnu, nebo třeba dělá dvanáctky, tak pro něj to bude složitější.
2) jídlo "venku" - ne vždycky člověk může jíst to, co si sám uvařil nebo alespoň zvážil. I já jsem za těch 14 dní byla dvakrát na návštěvě a jedla, co mi hostitelé přichystali. Naštěstí byli hostitelé tak ochotní, že jídlo přizpůsobili mému stravovacímu režimu a nepostavili přede mě svíčkovou, ale nějaké maso se zeleninou a přílohou, ze kterého jsem nemusela mít výčitky (i když jsem si asi vzala větší porci než doma).
3) vaření pro víc lidí - odvážit si suroviny pro jednu osobu a uvařit z nich jídlo je bez problémů. Horší to je, když vaříte pro víc lidí, to by se z toho vážení a oddělování člověk zbláznil. Ale to se časem podá. Už teď mám docela dobrý odhad na to, kolik plátků šunky je 30 gramů a kolik mandlí je 10 gramů apod.
Výhody doporučeného jídelníčku
1) systematicky směřujete ke svému štíhlejšímu a zdravějšímu já
2) sice za některé potraviny utratíte víc než dřív (u mě třeba zelenina a mléčné výrobky), ale za jiné podstatně méně (u mě maso, šunka, pečivo, ovoce)
3) rozmanitost, pestrost a bohatost (nikdy dřív jsem nejedla tak pestře jako teď, a navíc jsem objevila spoustu potravin, které jsem dřív obcházela)
4) tříbení chutí (nikdy by mě nenapadlo, že si někdy budu tak moc pochutnávat na sýru cottage s knackenbroty a okurkou)
5) pocit pravidlenosti a řádu
***
V dalším článku bych vám ráda ukázala, jak vypadá takový můj běžný den, co se stravování týče. Pokud by vás zajímalo něco dalšího, k čemu jsem se zatím nevyjádřila, ptejte se!
