Rakousko - Salzkammergut

Nedávno mě na vinted oslovila jedna slečna a poprosila mě o doporučení, kam se podívat u rakouských jezer. Na základě toho mě napadlo shrnout všechny informace do článku, protože by to třeba někdy v budoucnu mohlo pomoct i někomu dalšímu.

Na úvod si dovolím malé ctrl+c, ctrl+v z Wikipedie:

"Solná komora (německy Salzkammergut) je oblast ve středním Rakousku na území spolkových zemí Salcbursko, Horní Rakousy a Štýrsko, v Severních vápencových Alpách. Reliéf Solné komory tvoří tektonické jezerní pánve vzájemně oddělené jednotlivými vápencovými hřbety Salzkammergutberge."

Solnou komoru vybrala moje kamarádka Kočkomilka, která kdysi viděla vlog od Lucie Dolejší (Svět podle Lu). Zmíněná oblast je charakteristická velkým množstvím jezer a horami, což láká jak k pohodovým procházkám, tak i náročnější turistice. Zároveň je tu spoustu zajímavých městeček, kde si můžete koupit kýčovité suvenýry, dát nějakou místní specialitu a posedět při tom na břehu jezera. 

Na dovču jsme se vydaly na začátku září, abychom se vyhnuly vysokým letním teplotám, naplánovaly jsme si 5 nocí v penzionu Ahamer, který můžeme vřele doporučit (nabízí opravdu luxusní snídaně). Penzion se nachází v městysu Ebensee, kde toho moc není, ale vybraly jsme ho kvůli dobré dopravní dostupnosti (jezdí tam vlak) a jeho poloze u jezera Traunsee.

Z Prahy jsme měly jet přímým vlakem do Linze (4 hodiny), následně pak do Ebensee (hodina a půl). Byly ale nějaké problémy na trati, takže nakonec se cesta protáhla asi na 8 hodin 😆 Po Rakousku jsme se pak v rámci výletování pohybovaly převážně vlakem, případně autobusem. Z Ebensee jezdí každou hodinu vlak do Attnang-Puchheim (my jsme ho překřtily na "Pušinec"), což je taková přestupní stanice, odkud jezdí vlaky a autobusy. Cesta z Ebensee do Pušince trvala asi 46 minut.

1. den
Cesta z Prahy do Ebensee se protáhla (viz výše). Ubytováváme se v penzionu a z terasy pozorujeme západ slunce.


2. den

Druhý den jsme navštívily Salzburg. Z Ebensee jsme jely nejprve do Pušince a z Pušince pak do Salzburgu, celková cesta trvala hodinu a půl. Z vlaku máme takovou vtipnou historku. Koupily jsme si na nádraží v automatu lístek. Viděly jsme vlak s cílovou stanicí Salzburg, a tak jsme do něj nastoupily. Průvodčí nám sice říkaly, že "tady být nemůžeme", ale vyhodnotily jsme to tak, že nemůžeme být jen v tomhle konkrétním vagonu, protože je to jen pro matky s dětmi (viděly jsme tam kočárek), a šly do jiného. To už se vlak rozjel a průvodčí (což ale nakonec nebyla průvodčí, ale stevardka) nám vysvětlila, že jsou jiná společnost než ÖBB (Östereichische Bundesbahnen), a tudíž do tohohle vlaku náš lístek neplatí. A tak jsme si zaplatily ještě jeden lístek 😆 Mělo to alespoň jednu výhodu - v Salzburgu jsme byly o něco dřív, protože tenhle vlak jinde nestavěl. Od té doby jsme si dávaly hodně velký pozor na to, jestli nastupujeme opravdu do vlaku ÖBB (na fotce).


Salzburg je, myslím, docela hezké město, ale kvůli špatnému počasí jsme si ho moc neužily, chození s deštníkem není úplně ono. A fotky taky stojí za prd. Ale jídlo jsem si dala moc dobré (knedlíčky s kozím sýrem a špenátem)!






3. den
Dneska je v plánu jezero Traunsee (projížďka a procházka). Pěšky dojdeme k jezeru (asi deset minut cesty od penzionu) a čekáme na loď, která nás má přepravit do městečka Gmunden. Loď je to velká, s barem a záchodem. Cesta trvá asi hodinu, ale uběhne to hrozně rychle, protože se nestačíme kochat výhledy. Nepamatuju si, kolik stál lístek, ale řekla bych že asi 10 euro (jen nevím, jestli pro dvě nebo pro jednu). Nemusíte jet až do Gmunden, ale vystoupit na nějaké dřívější zastávce (například Traunkirchen na levé straně, anebo na pravé straně - nevím, jak se ta zastávka jmenovala).


Městečko Gmunden má hezké pobřeží, takovou kolonádičku. Poseděly jsme tam v kavárně a daly jsme si dezert. Na druhém obrázku je radnice. Až teď, když se koukám na mapy.cz, tak vidím, že v okolí Gmunden má být asi 6 zámků a my neviděly snad ani jeden 😆 Anebo možná viděly, ale nepamatuju si to. Tady bych poznamenala, že jsem veškeré plánování nechávala na Kočkomilce, jelikož jsem neměla chytrý telefon s mapičkou.
 

Pak jsme vyrazily na vlak, abychom se přeblížily do Altmünster, ze kterého jsme chtěly jít pěšky do Ebensee (přes Traunkirchen). Celková trasa měla být asi 12 kilometrů. Tady bych ještě doplnila informaci, že Kočkomilka není moc velká turistka a třeba 20 kilometrů by pro ni bylo asi moc, takže volila trasy s ohledem na vzdálenost. Ale pokud vy turisté jste a dvacet kilometrů a víc vám nevadí, určitě bych doporučila jít pěšky už z Gmunden, a to buďto po té stejné straně jezera, co jsme šly my (budete procházet městy), anebo po té druhé, která celá vede přírodou a jsou tam značené turistické cesty. Ale jak můžete vidět z fotek, i ta naše krátká cesta stála za to a byla plná krásných výhledů.






4. den
Dneska nás čeká jezero Wolfgangsee, které má být na rozdíl od "našeho" Traunsee přízračně modré. Nejdřív jedeme vlakem do Bad Ischl, pak autobusem do Stroblu. Pak jdeme podél jezera až do městečka St. Wolfgang. Počasí je opravdu pěkné, a tak se někteří lidé i koupou. My si jen smočily nohy.






Městečko St. Wolfgang je hodně turistické, a tudíž hodně kýčovité, plné úchylných suvenýrů. Bohužel to ale nemám vyfocené, tak alespoň jedno jídlo (Spätzle) a jeden výhled.


5. den
Dnes vyrážíme do lázeňského městečka Bad Ischl, které je vzdálené pouhých 20 minut vlakem od Ebensee. Procházíme se po městě, posedíme v parku a debužírujeme. Já si dala guláš a Kočkomilka královský trhanec.




Po brzkém návratu do Ebensee (Kočkomilce nebylo dobře) vyrážím sama na průzkum městečka, které se stalo na několik dnů našim útočištěm. Ve městě je zrovna pouť a chodí tu spoustu lidí v místních krojích (bohužel jsem neměla odvahu na to někoho si vyfotit). Vydávám se taky podél křížové cesty ke kostelíku, dál vede několikakilometrová turistická trasa (myslím, že na vrchol Feuerkögel), ale na to už je dost pozdě, a navíc sama bych se takhle v cizí zemi bála, ale přidávám to jako doporučení pro případné návštěvníky Ebensee.





6. den
Dneska odjíždíme domů. Dopoledne vyrážíme do Linze, kde máme v plánu strávit několik hodin prohlídkou města. A nezapomeneme ani na nákup suvenýrů, nejlépe jedlých - linecký koláč to jistí ☺





Další postřehy
- personál v restauracích a obchodech byl vždycky moc milý a ochotný
- jídlo bylo moc dobré, i když trochu mastnější a tučnější
- vlaky jezdily často a byly poloprázdné, na každém nádraží byl veřejný záchod zdarma (obecně to tam se záchodama bylo hodně dobré, což ocení nejen tračníkovci)
- příroda byla úžasná, což nemusím psát, protože je to patrné z fotek
- použité fotky jsou ode mě nebo Kočkomilky


Shrnutí
- dovolená byla krásná, ale dost drahá - celkem 15 000 na jednoho se vším všudy (ale fakt je, že jsme moc nešetřily - viz dvojitý lístek do Salzburgu 😆)
- určitě bych se do téhle oblasti podívala ještě jednou s Koblihou a užila si trochu víc té turistiky, třeba vylezla na Feuerkögel (případně se tam dá jet i lanovkou)
- navštívila bych ještě Hallstatt, který jsme, nevím proč, vynechaly
- znovu bych se podívala do Salzburgu, ale při hezkém počasí

Komentáře

Oblíbené příspěvky